Než došlo na ano
Čtyři roky spolu, z toho rok a půl na cestě. Nový Zéland, Austrálie, jihovýchodní Asie. Život zredukovaný do sedmikilového příručního zavazadla, nocování v campervanu, hostelech i zapadlých penzionech. Vyzkoušeli jsme si, že i na druhém konci světa se na sebe můžeme stoprocentně spolehnout a máme se pořád stejně rádi.
Naše zásnuby se odehrály při západu slunce na okraji kráteru sopky Bromo na ostrově Jáva v Indonésii. Ve šumění větru nastalo dlouhé ticho, po kterém následovalo „No, tak teda jo…“
Od našeho návratu utekl rok a ukázalo se, že začít plánovat svatbu je pro nás větší oříšek než procestovat zeměkouli. Když jde o cestování, přejedeme planetu klidně hned, ale papírování nás děsí. Dokud do toho nezasáhla náhoda. Káťa si na Google Maps všimla zříceniny kostela uprostřed lesa, jeli jsme se tam podívat a bylo jasno: „Tady by to bylo hezké.“ Pak už stačilo pár dní akce a místo bylo naše. (Jo, a taky nám šíleně moc pomohla Andrejka, bez ní s nejvyšší pravděpodobností stále žádná svatba nebyla.) Rádi bychom vás proto pozvali na naši svatbu. Uvolněnou, schovanou v lese a v kruhu těch nejbližších.
